9 C 296/2023-65 · Okresní soud v Mladé Boleslavi

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 514 393,99 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 514 393,99 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou 48 618,11 Kč, s úrokem kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou 30 600,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 514 393,99 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 9,40 % ročně z částky 511 770,32 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

<b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 59 344,40 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 514 393,99 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o konsolidačním úvěru. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 989 924 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Úroková sazba činila 9,4 % p. a., úrok byl počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru a připsáním k jistině úvěru se stal její součástí.

Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Soukromá klientela a [právnická osoba] Žalovaný se smlouvou zavázal dodržovat i Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem konsolidace v minulosti poskytnutých úvěrů, tj. úplné splacení předešlých úvěrů a jejich sloučení do jednoho nového úvěru. [příjmení] úvěru ve výši 989 924 Kč byla žalovanému poukázána přímo na příslušný účet určený ke splacení konsolidovaných dluhů ve výši 527 924 Kč a ve zbytku pro jeho osobní účely.

Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet prostřednictvím splátek po 22 000 Kč měsíčně. Pro případ porušení podmínek smlouvy ze strany žalovaného se žalovaný zavázal vedle úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky v zákonné výši. Za porušení podmínek smlouvy se považoval mimo jiné případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru o dobu delší než tři měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. Žalobkyně je v takovém případě oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný.

Žalovaný se opakovaně dostával do prodlení s plněním splátek, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne zesplatnění úvěru. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky po splatnosti, avšak žalovaný nijak nereagoval. Žalobkyně proto dopisem prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 514 394 Kč. Dne [datum] žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství, případně navrhla uzavření splátkové dohody.

Žalovaný na předžalobní pokus o smír nikterak nereagoval, svůj dluh neuhradil. Žalovaný dluh žalovaného se skládá z jistiny ve výši 511 770,32 Kč, poplatků ve výši 2 623,67 Kč, kapitalizovaného úroku z jistiny ve výši 30 600,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v sazbě 15 % p. a. z částek po splatnosti (jistina a poplatky) ve výši 48 618,11 Kč, dále žalobkyně nárokuje smluvní úrok ve výši 9,4 % p. a. z částky 511 770,32 Kč (jistina) od [datum] do zaplacení a zákonný úrok ve výši 15 % p. a. z částky 511 770,32 Kč (jistina) a z částky 2 623,67 Kč (poplatky) od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 989 924 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat zejména za účelem konsolidace úvěrů či půjček dříve poskytnutých žalobkyní či jinými institucemi V případě žalovaného se tak jednalo o splátkový úvěr u společnosti [právnická osoba] v částce 181 904 Kč, splátkový úvěr u společnosti [právnická osoba] v částce 138 853 Kč, splátkový úvěr u společnosti CETELEM/BNP [právnická osoba] v částce 23 417 Kč, úvěr čerpaný kreditní kartou u společnosti [právnická osoba] v částce 105 000 Kč, úvěr čerpaný kreditní kartou u společnosti CETELEM/BNP [právnická osoba] v částce 78 750 Kč, tj. žalobkyně částkou 527 924 Kč splatila tehdejší závazky žalovaného. Zbývající částka úvěru pak byla žalovanému volně k dispozici. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokovou sazbou ve výši 9,40 % ročně, s částkou za poskytnutí úvěru 5 000 Kč, s cenou za vedení splátkového účtu, s cenou za zřízení a provádění inkasa a s pojistným na pojištění proti neschopnosti splácet úvěr. Výše měsíční splátky činila 22 000 Kč a byla splatná ve formě inkasa ze sjednaného účtu vždy 20. den měsíce. Žalobkyně byla dle smlouvy oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný mimo jiné v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo do prodlení se splacením více než dvou splátek (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]).

5. Žalovaný ve dnech [datum] a [datum] celkem vyčerpal částku ve výši 989 924 a celkem od založení úvěru do jeho zesplatnění dne [datum] uhradil částku 870 044,33 Kč (prokázáno výpisem z osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] a„ Podklady pre súdne konanie“ ze dne [datum]).

6. Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru jakožto zaměstnanec s vlastním bydlením v domě, byl rozvedený a žil sám. Jeho hlavní příjem činil 42 876 Kč měsíčně a dále měl další příjem v částce 17 000 Kč měsíčně. Žalovaný sdělil, že splácí celkem 41 000Kč měsíčně, nájem neplatil (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] spolu s daňovým přiznáním za rok 2017 a výpisy z osobního účtu žalovaného).

7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela nejen ze sdělení žalovaného, ale i z transakčních pohybů na jeho osobním účtu, přičemž v tomto směru přihlédla ke skutečnosti, že úvěr měl být žalovanému poskytnut za účelem konsolidace v minulosti poskytnutých úvěrů a půjček. Žalobkyně v tomto směru porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného s jeho měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Dále žalobkyně zohlednila všechny interní i externí závazky žalovaného a prověřila veřejné registry a rejstříky (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků [příjmení], nebankovní registr klientských informací CBCB). Z žádného z těchto registrů nevyplývaly skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně žalovanému úvěr za účelem konsolidace neposkytla. Žalovaný neuvedl žádné měsíční výdaje, žalobkyně je proto stanovila podle svého interního ekonomického modelu na částku 9 593 Kč. Zároveň žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Žalobkyně ověřila i tvrzení žalovaného ohledně výše jeho závazků, přičemž došla k závěru, že původní splátky žalovaného činily 40 713 Kč měsíčně, po konsolidaci pak jeho splátkové zatížení bylo ve výši 29 060 Kč. Po odečtení splátek by tak žalovaný dosahoval finančních prostředků ve výši přes 30 000 Kč měsíčně, tedy zjevně dostatečné částky pro pokrytí životních výdajů. Žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena.

8. Žalovaný se s žalobkyní dohodli na snížení výše splátky na částku 11 000 Kč měsíčně, a to od května 2021 (prokázáno dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne [datum]).

9. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky po splatnosti ve výši 34 686 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně současně upozornila žalovaného, že pokud dlužnou částku neuhradí v daném termínu, bude po něm požadovat okamžité splacení celého úvěru, dluh bude úročen úrokem i úrokem z prodlení a může být navýšen o případné náklady soudního řízení. Žalovaný částku nezaplatil, žalobkyně tak zesplatnila celou zbývající částku ve výši 514 394 Kč a vyzvala žalovaného k její úhradě (prokázáno poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum]).

10. Žalovaný dluží žalobkyni jistinu ve výši 511 770,32 Kč, poplatky ve výši 2 623,67 Kč, úroky ve výši 32 204 Kč a úroky z prodlení ve výši 51 176,96 Kč (prokázáno„ Podklady pre súdne konanie ze dne [datum]).

11. Právní zástupce žalobkyně dne [datum] žalovanému oznámil převzetí zastoupení a vyzval ho k zaplacení dluhu v aktuální výši 593 612,60 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o předžalobní výzvu (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu před podáním žaloby ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]).

12. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 989 924 Kč, který žalovaný vyčerpal a zavázal se tuto částku včetně úroku z úvěru a sjednaných poplatků vrátit žalobkyni ve sjednaných měsíčních splátkách. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, když žalovanému poskytla požadované peníze. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včas a řádně nesplácel. Žalobkyně proto s odkazem na smluvní podmínky zbývající část úvěru zesplatnila. Po zesplatnění úvěru žalovaný již ničeho nezaplatil, a to ani po předžalobní výzvě žalobkyně. Existence pohledávky za žalovaným v celkové výši 514 393,99 Kč tak byla prokázána.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v částce 989 924 Kč, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni [datum] v souladu se smlouvou zesplatnila. Žalobkyně před podáním žaloby řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet, měla tedy přehled o jeho příjmech a výdajích; žalovaný předložil daňové přiznání za předchozí období; žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, ani v evidenci dlužníků [příjmení]; navíc novým úvěrem měl žalovaný splatit dosavadní závazky, jejichž splátky - v součtu 40 713 Kč měsíčně - přesahovaly splátky nového úvěru - 29 060 Kč měsíčně). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky 514 393,99 Kč včetně úroku z úvěru ve výši 9,40 % ročně, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 344,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 576 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 514 393,99 Kč sestávající z částky 10 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ust. § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 040 Kč ve výši 6 728,40 Kč.

20. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

21. Lhůtu k plnění soud stanovil delší než zákonnou (dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. je zákonná lhůta tři dny od právní moci rozsudku). Soud sice nemusí nikterak přihlížet k poměrům žalovaného a k výši přiznané částky, ovšem v posuzované věci má za to, že je na místě vzhledem k výši pohledávky žalovanému umožnit uhradit pohledávku dobrovolně, i když v delší lhůtě k plnění, než je zákonná lhůta. Soud má za to, že takové rozhodnutí je i k prospěchu žalobkyně (možnost dobrovolného plnění pohledávky či její části ze strany žalovaného, uzavření dohody účastníků ohledně splátkového kalendáře pod ztrátou výhody splátek apod.). Navíc poskytnutí delší lhůty k plnění nemá dle názoru soudu vážný dopad do majetkových práv žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.