38 C 351/2020-24 · Okresní soud v České Lípě

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1 898 Kč s příslušenstvím

Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 898 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 898 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení a k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], přičemž k vozidlu nebylo v období od 5. 1. 2019 do 7. 2. 2019 v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný doposud neuhradil příspěvek, na který žalobkyni dle výše citovaného zákona vznikl nárok v důsledku porušení povinnosti ze strany žalovaného.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má na základě provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný, ač byl v rozhodném období od 5. 1. 2019 do 7. 2. 2019 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], neměl v rozporu s § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byl žalobkyní dne 7. 10. 2019 vyzván a následně upomínán k úhradě příspěvku.

4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Výše denní sazby příspěvku podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro tuzemské vozidlo - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně činí 47 Kč ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

6. Žalovanému tím, že v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. provozoval období v období od 5. 1. 2019 do 7. 2. 2019 tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti, vznikla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za zmiňovanou dobu. Výše příspěvku je dána podle § 4 odst. 3, odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. součinem výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (47 Kč) a počtu dní (34), kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Provozováním vozidla v rozporu se zákonem tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 1 598 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč, což dosud neučinil, žaloba je tak podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl.

7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právní zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.

9. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku odvolání není v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.