45 C 134/2025-20 · Okresní soud v Chomutově

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6.1.2025 do zaplacení zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 043,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3.3.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi původním věřitelem – společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (původně , právnická osoba, ., dále také jen „předchůdkyně žalobkyně“), podnikající v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, žalobkyně však není smlouvu schopna doložit, proto požaduje po žalované žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 25.5.2023 celkem 20 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Pohledávka za žalovanou byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2024 postoupena společností , právnická osoba, společnosti , právnická osoba, ., a následně byla pohledávka za žalovanou dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 postoupena společností , právnická osoba, . žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou zaslanou dne 26.12.2024.

Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, a to ani částečně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 25.5.2023 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, potvrdila odeslání platby dne 25.5.2023 ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, z účtu předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) na účet číslo , č.

účtu, .5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2024 a Seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou ve výši 20 000 Kč byla postoupena předchůdkyní žalobkyně společnosti , právnická osoba, .6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou ve výši 20 000 Kč byla postoupena společností , právnická osoba, . žalobkyni.7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26.12.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky v celkové výši 59 889,43 Kč, vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, , žalobkyni.8.

Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 26.12.2024 a podacího lístku ze dne 26.12.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě předmětné pohledávky ve výši 59 889,43 Kč, vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, uzavřené dne 25.5.2023 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.9. Ze Sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 19.6.2025 bylo zjištěno, že majitelkou a disponentkou účtu č. , č.

účtu, je žalovaná. Na tento účet byly připsány následující platby: dne 25.5.2023 částka ve výši 20 000 Kč pod VS: , var. symbol, a dne 25.5.2023 další částka ve výši 10 000 Kč pod VS: , var. symbol, . Uvedené platby byly odeslány z účtu č. , č. účtu, .10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně na její bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč.

Žalovaná ničeho nevrátila. Pohledávku za žalovanou předchůdkyně žalobkyně postoupila společnosti , právnická osoba, ., které pohledávku za žalovanou následně postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou soudního vymáhání.11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12.

Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14.

Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18.

Dle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy má za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.19. Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě.20. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III.

ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.21.

Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pohledávka za žalovanou přešla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2024 a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 z předchůdkyně žalobkyně přes přechodného věřitele na žalobkyni (§ 1879 občanského zákoníku). Žalobkyně tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěrové smlouvě, žalobkyně však není smlouvu schopna doložit.

Až do zaslání předžalobní výzvy však žalobkyně i předchůdkyně žalobkyně vůči žalované vystupovaly právě jako věřitelé ze smlouvy o úvěru a takto ji vyzývaly k úhradě dluhu spolu s příslušenstvím. Vzhledem k tomu soud právní vztah účastníků prvotně kvalifikoval jako vztah z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž přehlédnout, že zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální úpravu v poslední větě § 87 odst. 1, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Žalobkyně neprokázala ani uzavření samotné smlouvy o úvěru, ani zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Svojí neúčastí u jednání se žalobkyně vzdala možného poučení v smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř.22. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované 20 000 Kč a žalovaná ničeho nevrátila, je třeba na částku 20 000 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku).

Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.23. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení.

Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.24. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 20 000 Kč a žalobě v této části vyhověl.

Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.25. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení většinově úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 043,63 Kč, přičemž tato částka představuje 86,12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 93,06 % a úspěchu žalované v rozsahu 6,94 %).

Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm.

a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm.

h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm.

d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.

a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.26. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila, tím méně prokázala, jaké jsou její možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdala možného poučení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.