21 C 324/2021-20 · Okresní soud v Karviné
Legislator summary
AI generatedŽalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 140 Kč s příslušenstvím, a to podle smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], prostřednictvím webové stránky www.teticka.cz dne [datum].
Legislator headnote
AI generated21 C 324/2021-20 · Okresní soud v Karviné: Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle které přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Full text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 140 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 140 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 140 Kč od [datum] do [datum], zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 669 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 140 Kč s příslušenstvím, a to podle smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], prostřednictvím webové stránky www.teticka.cz dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé: Žalovaná uzavřela prostřednictvím webových stránek www.teticka.cz se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu [číslo]. Podle této smlouvy byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána dne [datum] částka 3 000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba], vedeného na ThePay.cz, s. r. o. Žalovaná se touto smlouvou zavázala vrátit částku 3 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 1 140 Kč do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z této smlouvy postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba], žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno společně s předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě dne [datum].
4. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle které přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby.
6. Na daný právní poměr se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo].
7. Žalobkyně v řízení netvrdila ani neoznačila důkazy k prokázání tvrzení, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání a s případným posouzením nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto nenařizoval jednání, když s takovým postupem souhlasila i žalovaná. Žalobkyně v řízení neprokázala, že před poskytnutím zápůjčky byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Smlouva je z tohoto důvodu absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z.
8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
10. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně zaslal žalované na účet částku 3 000 Kč, kterou žalovaná dosud nevrátila, soud proto podle § 2993 o. z. a podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou k zaplacení této částky, jak uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozsudku. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vydání plnění předžalobní upomínkou do tří dnů od doručení, je tedy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. v prodlení až od [datum].
11. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 669 Kč, přičemž tato částka představuje 44,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,46 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 140 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.