118 C 9/2021-76 · Okresní soud v Jihlavě

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 116 545,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 273,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 45 675,63 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, částku 22 823,86 Kč a úrok ve výši 8,23 % ročně z částky 45 675,63 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení, a to nejprve ve dvou splátkách po 600 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci předem počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a poté ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně se stejnou splatností, pod ztrátou výhody splátek.

II. V částce 30 644,37 Kč spolu s úrokem z prodlení požadovaným za období od 30. 1. 2020 do 30. 11. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 242,37 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, v částce 15 803,58 Kč, a v úroku ve výši 82,76 % ročně z částky 29 372,77 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 30. 1. 2020 dosáhne částky 229 680 Kč a v procentuální výši úroku přesahující výši 8,23 % ročně z částky 45 675,63 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 180 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit jí částku 116 545,44 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 3. 5. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaný obdržel částku 80 000 Kč na účet. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku ve 30 měsíčních splátkách ve výši celkem 6 380 Kč měsíčně. Žalobkyně ke dni podání žaloby tak po žalovanému požaduje částku nové jistiny v celkové výši 76 320,60 Kč (tato částka odpovídá původní jistině 75 048,40 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého k jistině ve výši 15 272,20 Kč) s příslušenstvím. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy ve výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení delším než 30 dnů) za prodlení s šestou a sedmou splátkou. Dále požaduje částku 600 Kč jako náhradu nákladů vzniklých s prodlením žalovaného. Dále požaduje smluvní pokutu podle čl. 6 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení počínaje dnem 30. 1. 2020 do podání žaloby ve výši 38 627,44 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající původní dlužné jistině ve výši 75 048,40 Kč ode dne 30. 1. 2020 do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tento úrok ve výši 122,62 % ročně. Podle čl. 6 smlouvy dojde ke zesplatnění celého úvěru v případě, že klient se dostane do prodlení s jakoukoliv splátkou delším než 65 dnů. Tato situace nastala v případě šesté splátky splatné dne 24. 11. 2019. Tedy celý úvěr se stal splatným ke dni 28. 1. 2020 ve výši 90 320,60 Kč. Tuto novou jistinu tvoří dosud nesplacená jistina a dosud nesplacené úroky z jistiny. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací v bankovních i nebankovních registrech a příjem žalovaného ověřila pracovní smlouvou a výplatními páskami. Dne 21. 4. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Při jednání žalobkyně uvedla, aby soud případně snížil výši úroků pouze na hranici trojnásobku obvyklého úroku.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při jednání tak, že nevznesl žádné žalobní námitky. Pouze požádal o možnost splátek, protože je hlášen na úřadu práce a pobírá pouze sociální dávky. Uvedl, že má slíbeno zaměstnání, takže předpokládá, že bude schopen předmětnou pohledávku uhradit. Aktuálně je schopen hradit 600 Kč měsíčně, od listopadu by mohl platit 2 000 Kč měsíčně.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným dne 3. 5. 2019 uzavřela smlouvu o úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 80 000 Kč a žalovaný se zavázala tuto částku vrátit v 30 měsíčních splátkách po 6 380 Kč. Splátky byly splatné do 24. dne daného měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 122,62 % ročně. V čl. 6 smlouvy se žalovaný zavázala uhradit smluvní poutu ve výši 499 Kč v případě prodlení se splátkou delším než 30 dnů. Podle čl. 6 je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovanému placení zákonných úroků z prodlení z celé nové jistiny až do jejího úplného zaplacení. V čl. 6 se žalovaný zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení (v případě zesplatnění celé částky). Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že tento dokument obsahuje informace o konkrétním spotřebitelském úvěru. Zejména obsahuje údaje o celkové výši úvěru, počtu měsíčních splátek, sjednaném úroku. Žalovaný je povinen celkově na úvěru zaplatit částku ve výši 191 400 Kč. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 7. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru [číslo] současně jí zaslala splátkový kalendář.

4. Z karty klienta soud zjistil, že jako zaměstnavatel žalovaného je uvedena [právnická osoba] s r.o., sídlem [adresa], [PSČ] [obec]. Žalovaný uhradil splátky dne 2. 7. 2019, 6. 8. 2019, 10. 9. 2019, 7. 10. 2019, 4. 11. 2019, 30. 7. 2020, 29. 6. 2020 26. 5. 2020, 31. 8. 2020, každou ve výši 6 380 Kč a splátku za prosinec částkou 2 000 Kč dne 30. 10. 2020, částkou 2 000 Kč dne 29. 9. 2020, částkou 1 620 Kč dne 31. 8. 2020, částku 760 Kč dne 30. 11. 2020 a částku 1 240 Kč dne 30. 11. 2020.

5. Z dokumentu„ Hodnocení klienta“ soud zjistil, že jako klient je uveden žalovaný. Dále je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán a má čistý měsíční příjem ve výši 22 200 Kč. Na straně výdajů je uvedeno 1 000 Kč za bydlení, 3 410 Kč jako životní minimum. Celkem je na straně výdajů tedy 4 410 Kč. Na otázku, zda klient očekává v blízké budoucnosti změnu příjmu, je zaškrtnuta možnost„ NE“. Ohledně zaměstnání klienta je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o., [ulice a číslo], [obec] na dobu neurčitou. Žalovaný má základní vzdělání a bydlí obecním bydlení. V další části je uvedeno, že žalovaný disponuje volnými zdroji ve výši 16 790 Kč.

6. Z výplatní pásky žalovanému za období únor 2019 soud zjistil, že jako zaměstnavatel je uvedena společnost [právnická osoba] Mzda byla vyplacena ve výši 21 689 Kč. Z výplatní pásky žalovanému za období březen 2019 soud zjistil, že jako zaměstnavatel je uvedena společnost [právnická osoba] Mzda byla vyplacena ve výši 23 139 Kč. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 11. 2018 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba] s.r.o. Dnem nástupu do práce byl den 1. 11. 2018 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 2. 5. 2019 vyplývá, že žalovaný měl průměrný měsíční příjem ve výši 22 295 Kč.

7. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaný nemá záznam v databázi. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že ke dni 30. 4. 2019 zde žalovaný nemá žádný záznam. Z dokumentu„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne 25. 10. 2018 soud zjistil, že dokument měl být sepsán Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení] a pojednává o nominální a efektivní úrokovou mírou a jejich vztahem.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 6. 5. 2019 došlo k převodu částky 80 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet] pod [variabilní symbol].

9. Z výzvy k zaplacení ze dne 27. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení splátek [číslo]. Dále jej vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 499 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč Upozornila dále žalovaného, že v případě nezaplacení těchto splátek dojde ke zesplatnění celého úvěru.

10. Z výzvy k zaplacení ze dne 24. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení splátek [číslo]. Dále jej vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 998 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč Upozornila dále žalovaného, že v případě nezaplacení těchto splátek dojde ke zesplatnění celého úvěru.

11. Z dokumentu„ Oznámení“ ze dne 28. 1. 2020 a dodejky soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení se zaplacením splátky delším 65 dnů. Současně žalovaného vyzvala k uhrazení celé částky ve výši 91 918 Kč.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 4. 2021 a podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 77 918 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost uplatnění pohledávky u soudu.

13. Z databáze časových řad ARAD za období květen 2019 soud zjistil, že pro kategorii„ UK4 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – celkem“ je uveden úrok 8,3 % ročně. Z dokumentu„ Co je obvyklý úrok?“ soud zjistil, že se jedná o vyjádření České národní banky, která uvádí, že databáze časových řad ARAD obsahuje data o úrokových sazbách korunových vkladů a úvěrů účtovaných bankami a pobočkami zahraničních bank domácnostem, neziskovým institucím sloužícím domácnostem a nefinančním podnikům v ČR.

14. Žalobkyně dále k prokázání ověření úvěruschopnosti předložila příkaz k povolení inkasa, kterým žalovaný s účinností od 19. 6. 2019 zadal příkaz k povolení inkasa ve prospěch účtu č. [bankovní účet] ve výši 6 380 Kč měsíčně. Dále předložila kopie průkazu o povolení k trvalému pobytu žalovaného.

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 6 380 Kč splatit. Jelikož byl žalovaný v prodlení s šestou splátkou, která byla splatná dne 24. 11. 2019, déle než 65 dnů, pak k datu 28. 1. 2020 došlo ke zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6 smlouvy. Jelikož byl žalovaný v prodlení delším než 30 dnů s 6. a 7. splátkou, pak vznikl žalobkyni nárok podle čl. 6 smlouvy na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku tj. celkem 998 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení se zaplacení celého zesplatněného úvěru, pak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 21. 4. 2021 předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k zaplacení celé dlužné částky.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

20. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah z platně a účinně uzavřené smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. obč. zák. Soud toto ujednání posoudil jako smlouvu spotřebitelskou, neboť žalobkyně vystupovala při sjednání smlouvy a poskytnutí půjčky v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný v této pozici nejednal. Žalobkyně prokázala, že splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť jako věřitel poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaný se platně zavázal k povinnosti uhradit smluvní pokutu při prodlení se zaplacením splátky delším více než 30 dnů. Dále se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Součástí smlouvy je i ujednání o přirůstání smluvních úroků k nesplacené jistině.

22. Soud se dále zabýval platností ujednání výše smluvních úroků. Úroky byly sjednány ve výši 122,62 % ročně z dlužné částky. Při posouzení výše úroků soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007, ve které Nevyšší soud uvedl, že„ za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát“. Nejvyšší soud v rozhodnutí ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 posoudil sjednaný úrok, který převyšoval čtyřnásobně obvyklý úrok, jako rozporný s dobrými mravy. Při zjištění výše obvyklého úroku soud vyšel ze statistických záznamů České národní banky (ARAD je veřejná databáze, která je součástí informačního servisu České národní banky. Jejím cílem bylo vytvořit jednotný systém prezentace časových řad agregovaných údajů za jednotlivé statistiky a oblasti finančního trhu. Viz https://www.cnb.cz/docs ARADY/HTML/index), kdy zjistil, že v rozhodném období (květen 2019) se pohybovaly úrokové sazby pro kategorii„ UK4 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – celkem“ ve výši 8,23 % ročně. Pokud pro posuzování použijeme tento úrok, tak jeho trojnásobek bude 24,69 % ročně. Tedy sjednaný úrok ve výši 122,62 % ročně představuje pětinásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami v rozhodném období. Jak bylo výše uvedeno, tak Nejvyšší soud posoudil už čtyřnásobek obvyklého úroku jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, tím spíše je nutné posoudit pětinásobek obvyklého úroku jako rozporný s dobrými mravy. Ujednání úvěrové smlouvy ohledně takto vysokého úroku je tudíž v souladu s § 580 odst. 1 o.z. neplatné a v souladu s § 588 o. z. se jedná o tzv. neplatnost absolutní, ke které musí soud přihlédnout i bez návrhu.

23. Jelikož jsou ovšem úroky nezbytnou součástí smlouvy o úvěru, pak je nezbytné v souladu s § 1802 o. z. stanovit výši úroků ve výši tzv. obvyklých úroků, které platí dlužník za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Zde soud opět vyšel z již zmíněných databází časových řad ARAD. Jak již bylo výše uvedeno, tak za obvyklý úrok může být pro předmětnou kategorii úvěrů považován úrok ve výši 8,23 % ročně z dlužné částky. Z tohoto důvodu tak není možné vyhovět žalobkyni, která požaduje snížit nemravný úrok na trojnásobek obvyklého úroku.

24. Vzhledem k tomu, že úvěr ve výši 80 000 Kč byl na účet žalovanému připsán dne 6. 5. 2019 a žalovaný zaplatil žalobkyni první splátku ve výši 6 380 Kč dne 2. 7. 2019, činí při úrokové sazbě 8,23 % ročně úrok z poskytnutého úvěru od 6. 5. 2019 do 2. 7. 2019 částku 1 046,22 Kč. Zbytek jistiny tak činí 74 666,22 Kč. Druhou splátku ve výši 6 380 Kč žalovaný zaplatil dne 6. 8. 2019. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 74 666,22 Kč za období od 3. 7. 2019 do 6. 8. 2019 částku 589,24 Kč. Třetí splátku ve výši 6 380 Kč žalovaný zaplatil dne 10. 9. 2019. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 68 875,46 Kč za období od 7. 8. 2019 do 10. 9. 2019 částku 543,55 Kč. Čtvrtou splátku ve výši 6 380 Kč žalovaný zaplatil dne 7. 10. 2019. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 63 039,01 Kč za období od 11. 9. 2019 do 7. 10. 2019 částku 383,77 Kč. Pátou splátku ve výši 6 380 Kč žalovaný zaplatil dne 4. 11. 2019. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 57 042,78 Kč za období od 8. 10. 2019 do 4. 11. 2019 částku 360,13 Kč a zbytek jistiny po úhradě činí 51 022,91 Kč.

25. [ulice] jistina ke dni zesplatnění 28. 1. 2020 činila 51 022,91 Kč a úrok za období od 5. 11. 2019 do 28. 1. 2020 činil částku 977,89 Kč, celkem tedy 52 000,80 Kč.

26. Dále uhradil žalovaný několik splátek po zesplatnění. Splátku ve výši 2 000 Kč žalovaný zaplatil dne 26. 5. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 51 022,91 Kč za období od 29. 1. 2020 o 26. 5. 2020 částku 1 369,04 Kč a úrok z prodlení od 30. 1. 2020 do 26. 5. 2020 částku 1 649,50 Kč. Uhrazen tak byl zcela úrok z prodlení a část úroku. Zbytek jistiny po úhradě tak činí 51 022,91 Kč a zbytek úroku činí 1 996,43 Kč (327,39 Kč + 1 369,04 Kč).

27. Splátku ve výši 2 000 Kč žalovaný zaplatil dne 29. 6. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 51 022,91 Kč za období od 27. 5. 2020 do 29. 6. 2020 částku 391,15 Kč a úrok z prodlení od 27. 5. 2020 do 29. 6. 2020 částku 475,28 Kč. Uhrazen tak byl zcela úrok z prodlení a část úroku. Zbytek jistiny po úhradě tak činí 51 022,91 Kč a zbytek úroku činí 862,86 Kč.

28. Splátku ve výši 2 000 Kč žalovaný zaplatil dne 30. 7. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 51 022,91 Kč za období od 30. 6. 2020 do 30. 7. 2020 částku 356,64 Kč a úrok z prodlení od 30. 6. 2020 do 30. 7. 2020 částku 433,34 Kč. Uhrazen tak byl zcela úrok z prodlení a úrok. Zbytek jistiny po úhradě tak činí 50 675,75 Kč.

29. Splátku ve výši 2 000 Kč žalovaný zaplatil dne 31. 8. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 50 675,75 Kč za období od 31. 7. 2020 do 31. 8. 2020 částku 365,64 Kč a úrok z prodlení od 31. 7. 2020 do 31. 8. 2020 částku 444,28 Kč. Uhrazen tak byl zcela úrok z prodlení a úrok. Zbytek jistiny po úhradě tak činí 49 485,67 Kč.

30. Splátku ve výši 2 000 Kč žalovaný zaplatil dne 29. 9. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 49 485,67 Kč za období od 1. 9. 2020 do 29. 9. 2020 částku 323,58 Kč a úrok z prodlení od 1. 9. 2020 do 29. 9. 2020 částku 393,17 Kč. Uhrazen tak byl zcela úrok z prodlení a úrok. Zbytek jistiny po úhradě tak činí 48 202,42 Kč.

31. Splátku ve výši 2 000 Kč žalovaný zaplatil dne 30. 10. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 48 202,42 Kč za období od 30. 9. 2020 do 30. 10. 2020 částku 336,92 Kč a úrok z prodlení od 30. 9. 2020 do 30. 10. 2020 částku 409,39 Kč. Uhrazen tak byl zcela úrok z prodlení a úrok. Zbytek jistiny po úhradě tak činí 46 948,73 Kč.

32. Splátku ve výši 2 000 Kč žalovaný zaplatil dne 30. 11. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 46 948,73 Kč za období od 31. 10. 2020 do 30. 11. 2020 částku 328,16 Kč a úrok z prodlení od 30. 10. 2020 do 30. 11. 2020 částku 398,74 Kč. Uhrazen tak byl zcela úrok z prodlení a úrok. Zbytek jistiny po úhradě tak činí 45 675,63 Kč.

33. Po provedeném přepočtu dospěl soud k závěru, že nevrácená jistina úvěru činí 45 675,63 Kč Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové jistiny od 30. 1. 2020 do 10. 5. 2021 (se zohledněním jednotlivých splátek po zesplatnění) tak činí částku 22 823,86 Kč.

34. Soud vzhledem k výše uvedenému tak vyhověl žalobě v části, kde žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 47 273,63 Kč (tato částka zahrnuje jistinu ve výši 45 675,63 Kč, smluvní pokutu za prodlení se zaplacením dvou splátek ve výši 2 x 499 Kč a náhrada nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši 3 x 200 Kč) s úrokem z prodlení z částky 45 675,63 Kč ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 1. 12. 2020 do zaplacení. Soud dále přiznal žalobkyni částku 22 823,86 Kč, která představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky dlužné nové jistiny ode dne prodlení (30. 1. 2020) do dne podání žaloby tj. dne 10. 5. 2021. Soud také přiznal žalobkyni úrok ve výši 8,23 % ročně z částky 45 675,63 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení. Povinnost zaplacení byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve dvou splátkách po 600 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci předem počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a poté ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně se stejnou splatností, a to pod ztrátou výhody splátek. Důvodem je aktuální nezaměstnanost žalovaného, když je evidovaný na úřadu práce, ale má příslib zaměstnání. Navíc žalobkyně s navrženou výší splátek souhlasila.

35. Soud tudíž žalobu zamítl ohledně nároku na zaplacení částky 30 644,37 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 30. 1. 2020 do 30. 11. 2020 a z částky 32 242,37 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení. Soud zamítl žalobu i v částce 15 803,58 Kč, která představuje smluvní pokutu z nepřiznané části jistiny a dále soud nepřiznal ani úrok ve výši 82,76 % ročně z částky 29 372,77 Kč od 30. 14. 2020 do zaplacení dále procentuální výši úroku přesahující výši 8,23 % ročně z částky 45 675,63 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení.

36. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v žalobě domáhala ke dni vyhlášení rozsudku částky 227 559,44 Kč, ovšem úspěšná byla pouze ohledně částky 79 385,59 Kč. Žalobkyně tak byla úspěšná z části 35 %. Žalovaný byl úspěšný ohledně zamítnuté částky ve výši 148 173 Kč, což představuje 65 % celkové částky. Jelikož úspěch žalovaného převýšil úspěch žalobkyně, tak žalovanému přísluší náhrada nákladů řízení. Náklady žalovaného představují náklady řízení uplatněné v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky 300 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. b), c) vyhlášky (příprava účasti na jednání a účast při jednání). Žalovanému ovšem náleží pouze část ve výši 180 Kč (30 % z celkové částky). V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalobkyni uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatila žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.