23 C 191/2024-23 · Okresní soud v Sokolově

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 1 685 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 075 Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 685 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného.2. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.3. Žalobkyně učinila elektronicky vůči osobě označené jako žalovaný návrh, že pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Audi, model A6, registrační značky , SPZ, , poskytne žalovanému nebo třetí osobě navržené plnění, za což se žalovaný měl zavázat platit žalobkyni od 19. 4. 2022 částku 1 535 Kč čtvrtletně. Tento návrh měl být žalovaným přijat poukázáním částky 1 535 Kč ve prospěch bankovního účtu žalobkyně, a to do 15 dnů od učinění tohoto návrhu žalobkyně vůči žalovanému. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný jakoukoliv částku ve prospěch účtu žalobkyně poukázal.4. Na základě závěru o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žalobkyně v postavení pojistitele učinila vůči osobě označené jako žalovaný nabídku na uzavření pojistné smlouvy [§ 1731 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), § 2758 odst. 1 o. z.]. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by tuto nabídku žalovaný skutečně přijal (§ 1740 odst. 1 o. z.).5. Žalobkyně tak neprokázala, že by (v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními uvedenými shora) se žalovaným uzavřela v žalobě specifikovanou pojistnou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla s ohledem na svá tvrzení povinna. Následkem nesplnění takové povinnosti je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně žalobkyní tvrzené (a pro úspěch v řízení zcela stěžejní) skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Za této situace tak soud žalobu zamítl.6. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.