225 C 48/2022-None · Okresní soud v Kladně
Legislator summary
AI generatedŽalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 11. 8. 2015 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného, žalovaný se zavázal zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 527 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr a poplatek splatit nejpozději do 7. 9. 2015, avšak svou povinnost nesplnil. Na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021. Žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu upomenula, zaslala mu předžalobní výzvu, žalovaný ale dluh neuhradil.
Legislator headnote
AI generated225 C 48/2022-None · Okresní soud v Kladně: Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným v tvrzeném obsahu, a že peněžní prostředky byly právní předchůdkyní žalobkyně vyplaceny právě žalovanému. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a zejména důkazní neunesla. Jestliže se žalobkyně rozhodla jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavila riziku, že nebude moci být poučena.
Keywords
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 527 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 2 527 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 527 Kč od 8. 9. 2015 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 11. 8. 2015 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného, žalovaný se zavázal zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 527 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr a poplatek splatit nejpozději do 7. 9. 2015, avšak svou povinnost nesplnil. Na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021. Žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu upomenula, zaslala mu předžalobní výzvu, žalovaný ale dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání na 20. 6. 2022, žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil.
4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, avšak žalobkyně v řízení neprokázala, že smlouva o úvěru byla uzavřena právě s žalovaným a v tvrzeném obsahu. K prokázání uzavření smlouvy žalobkyně předložila listiny, které však nebyly nijak verifikovány žalovaným. Žalobkyně ke způsobu a formě uzavření smlouvy tvrdila, že došlo k uzavření smlouvy prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, což však prokázáno nebylo. Pro zachování písemné formy by smlouva musela být opatřena podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo. O písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jiné uzavření (ústní nebo konkludentní) smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalovaného. Uvedení jména žalovaného na listinách předložených žalobkyní uzavření smlouvy neprokazuje. Z odpovědi [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu, kam právní předchůdkyně žalobkyně zaslala peněžní prostředky, není žalovaný.
5. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným v tvrzeném obsahu, a že peněžní prostředky byly právní předchůdkyní žalobkyně vyplaceny právě žalovanému. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a zejména důkazní neunesla. Jestliže se žalobkyně rozhodla jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavila riziku, že nebude moci být poučena.
6. Z provedeného dokazování nemá soud za prokázanou žádnou pro zjištění důvodnosti uplatněného nároku relevantní skutečnost. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalovaného a úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně. Soud proto žalovaný nárok neposoudil ani podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s odůvodněním, že úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.