6 C 239/2021-14 · Okresní soud v Třebíči

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 277 068,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 277 068,35 Kč s úrokem ve výši 4,90% ročně z částky 269 212,84 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,00% ročně z částky 269 212,84 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 11 495 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku ve výši 277 068,35 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným jako smluvními stranami.

Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.

Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:

V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný dne 5.3.2014 jako dlužník společně s [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřeli s právním předchůdcem žalobce – [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] - smlouvu o úvěru [číslo] na sjednaný úrok, následně však byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení] a povoleno její oddlužení, a to v rámci insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. V důsledku toho byl úvěr prohlášen za splatný, přesto dosud nebyl řádně splněn. Nesporným zůstalo v řízení tvrzení žalobce o výši dluhu vyplývajícího z projednávané smlouvy.

Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Ačkoli právní předchůdce žalobce nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět smlouvy o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je kromě nesplacené jistiny úvěru a sjednaného úroku z něj povinen hradit i tzv.„ zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.

O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:

1. soudní poplatek ve výši 10 769 Kč,

2. paušální odměna ve výši 2 x 300 Kč za dva úkony (písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva k plnění) navýšená o 21% DPH, jejíž je žalobce plátcem dle zvláštního právního předpisu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu).

Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.