27 C 205/2022-24 · Obvodní soud pro Prahu 9

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

o zaplacení 2 180 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 180 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 880 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně podala dne 19. 3. 2022 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 180 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“).

Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ust. § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 9. 7. 2021 a tato byla doručena dne 24. 7. 2021. Žalobkyně se dále vyjádřila v tom smyslu, že, při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ust.

§ 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně takto zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne 16. 12. 2020 do dne 24. 1. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 40 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo.

Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku.

Splatnost příspěvku nastala dne 22. 9. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 23. 2. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 2 180 Kč, která se skládá:

a) Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1, písm.

g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 47 Kč), tzn. 40 dní krát 47 Kč = 1 880 Kč;

b) Z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut.

2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dopisem ze dne 9. 7. 2021 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo [registrační značka] jehož je žalovaný provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období od 16. 12. 2020 do dne 24. 1. 2021 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 2 180 Kč včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy (kupní smlouva ze dne 3. 10. 2020, zjištěné údaje o vozidle, předmětná výzva, doručenka). Žalovaný byl opětovně vyzýván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne 18. 10. 2021 a ze dne 11. 11. 2021 (řečené upomínky, doručenky). Dopisem ze dne 23. 2. 2022 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu ve výši 2 260 Kč (předžalobní upomínka, výpis z portálu PoštaOnline).

4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla byl povinen dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil.

Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci. Naproti tomu v řízení ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od 16. 12. 2020 do dne 24. 1. 2021 splnil svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla).

Žalobkyně v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu jej rovněž upomínala. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v prodloužené zákonné lhůtě 60 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 2 180 Kč, která sestává z částky 1 880 Kč jakožto zákonného příspěvku z nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák.

č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm.

g) vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 880 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t.) vše včetně příslušné 21 % DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.