Legislator Case Law & Legislation
36 C 349/2021-38 ECLI:CZ:OSZL:2021:36.C.349.2021.1 AI generated

Court partially allowed loan claim, awarding principal and interest on half the debt while dismissing the remainder.

Case Number 36 C 349/2021-38
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Partially Allowed

Legislator summary

AI generated

The court ruled that the defendant must pay 11,200 CZK plus accrued interest, while dismissing the claim for the remaining 9,600 CZK. The plaintiff argued for the full debt based on a loan agreement, but the court found evidence only supported half the amount. Consequently, the court awarded the plaintiff partial success and ordered the defendant to cover 6% of the litigation costs.

Legislator headnote

AI generated

§ 517 odst. 2 obč. zák.; § 142 odst. 2 o.s.ř.: Where a plaintiff's claim is only partially supported by evidence, the court may award the principal and interest on the proven portion while dismissing the rest, and order the defendant to bear a proportionate share of litigation costs.

Keywords

AI generated
loan contract enforcement partial debt recognition interest on default litigation costs allocation evidence insufficiency partial success award consumer credit dispute

Cited Legislation

AI generated
§ 517 odst. 2 obč. zák.
§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.
V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, při právním posouzení věci vycházel ze zákona č.
§ 142 odst. 2 o.s.ř.
Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, náleží jí tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení.
§ 149 odst. 1 o.s.ř.
Náhradu nákladů řízení ve výši 126 Kč (6 % z 2 103 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.
§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.
3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst.
§ 137 odst. 3 o.s.ř.
příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 126 Kč (6 % z 2 103 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst.

Cited Case Law

AI generated
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 20 800 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 200 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 11 644,26 Kč a dále s</b>

<b>úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11 200 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021,</b>

<b>ve výši 7,5 % ročně z částky 11 200 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do 15. 12. 2021,</b>

<b>a dále z částky 11 200 Kč za dobu od 16. 12. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

<b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 600 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 10 281,14 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 600 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení.</b>

<b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 126 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla půjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč (celkem tedy částku ve výši 24 600 Kč) v 40 týdenních splátkách ve výši 615 Kč. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil pouze částku 3 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba] ke dni [datum] smluvně postoupena žalobkyni.

2. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.

3. Závěr o skutkovém stavu: Mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 600 Kč (celkem tedy částku 24 600 Kč) splatit v 40 týdenních splátkách ve výši 615 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku půjčky. [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni.

4. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách České národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy o půjčce 12,39 % ročně (Přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR).

5. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), neboť smlouva, o niž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti tohoto zákona.

<i>6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i>

<i>7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i>

<i>8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i>

<i>9. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.</i>

<i>10. Podle § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i>

11. Právní posouzení věci: Mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalovanému přenechala peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to do 2. 11. 2007 (v 40 týdenních splátkách). [právnická osoba] následně pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni.

12. Právo na zaplacení souhrnného poplatku soud právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 9 600 Kč na dobu 40 týdnů představuje úrok ve výši 83,20 % ročně (9 600/40 52/15 000×100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (ust. § 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

13. V projednávané věci dohodnutá výše úroků více než šestinásobně převyšovala obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření smlouvy o půjčce 12,39 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

14. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalovaného. Částkou 3 800 Kč, kterou žalovaný na úhradu půjčky dosud zaplatil, tak žalovaný v celém rozsahu plnil na jistinu a dluh na jistině tak činí 11 200 Kč (15 000-3 800), přičemž k zaplacení této částky soud žalovaného výrokem I zavázal. Požadovala-li žalobkyně na jistině dalších 1 482,93 Kč, soud žalobu ohledně této částky zamítl, neboť platbami žalovaného byla již jistina v tomto rozsahu zaplacena a na zaplacení úroku (žalobkyní označen jako souhrnný poplatek) žalobkyni právo nevzniklo.

15. Nezaplatil-li žalovaný splátky ve stanoveném termínu, ocitl se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ze splátky připadající na tento týden podle § 517 odst. 2 obč. zák. (k použití tohoto zákona viz § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění). Žalobkyně požadovala přiznat zákonný úrok z prodlení z částky 20 800 Kč za dobu od 10. 11. 2007 do zaplacení, přičemž za dobu od 10. 11. 2007 do 18. 12. 2020 úrok z prodlení kapitalizovala částkou 21 925,40 Kč. Soud jí v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení za požadované období, ovšem pouze z částky 11 200 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vznikl nárok a ohledně úroku z prodlení z dalších 9 600 Kč žalobu zamítl (výrok II rozsudku). Za dobu od 10. 11. 2007 do 18. 12. 2020 žalobkyně v návrhu úrok z prodlení kapitalizovala, proto jí ho soud za dobu od 10. 11. 2007 do 18. 12. 2020 přiznal z částky 11 200 Kč v kapitalizované výši 11 644,26 Kč.

16. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, náleží jí tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 42 725,40 Kč (20 800 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 21 925,40 Kč) a částky 22 844,26 Kč (11 200 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 11 644,26 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 53 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 6 % (53 % - 47 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 103 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 832 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč (2,5× 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 126 Kč (6 % z 2 103 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

17. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 38 C 240/2021 a 36 C 348/2021). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.