10 C 102/2022-17 · Okresní soud v Chebu

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: zaplacení 1 250 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 000 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b>

<b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ).

2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] czech s.r.o., dne 27. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce [číslo] za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a SMS zpráv. Na základě Smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 27. 2. 2020 zápůjčku ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku ve výši 1 000 Kč, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 250 Kč, a to vše nejpozději do 28. 3. 2020. Žalovaný však právnímu předchůdci na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil. Celkovou pohledávku pak právní předchůdce žalobce jakožto postupitel, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2020, postoupil ve prospěch žalobkyně jakožto postupníka.

3. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

4. Soud z důkazů provedených při jednání nemá za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. Smlouva není žalovaným podepsána, a nelze tak dovodit, že se jednalo o projev vůle žalovaného k jejímu uzavření. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). K uzavření této smlouvy však nedošlo, a to vzhledem k tomu, že nebyla podepsána žalovaným a tudíž nebyla žádným způsobem v tomto právním jednání projevena jeho vůle uzavřít s žalobkyní smlouvu, kdy k takovému jednání se, podle ust. § 551 OZ, nepřihlíží a žalobkyně existenci takového právního jednání nikterak neprokázala. K uzavření smlouvy o zápůjčce mohlo samozřejmě dojít i jinak, například elektronicky, ústně či konkludentně, nicméně ani toto nebylo v řízeno prokázáno. V případě žalobkyní předloženého výpisu z bankovního účtu není přitom vůbec zřejmé, že by se finance dostaly do sféry žalovaného, ani že se jedná o účet žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ani neprokázala, že žalovanému poskytla jakékoliv finanční prostředky. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

5. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat na jednání dne 18. 5. 2022 k označení důkazů prokazujícího, že žalobkyně uzavřela smlouvu se žalovaným a že žalovanému poskytla tvrzené finance, a poučit žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a o.s.ř. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny.

6. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Na straně žalovaného však soud žádné náklady neshledal a žalovaný žádné ani neuplatňoval.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).

Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.