11 C 144/2023-24 · Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 88 030,80 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 31 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 670 Kč za období od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

<b>II. Co do částky 56 360,80 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 6 097,66 Kč, kapitalizovaného úroku 9 037,45Kč, úroku ve výši 22,62 % ročně z částky 35 334,69 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 24,24 % ročně z částky 9 266,81 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 601,50 Kč od [datum] do [datum], a do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 931,50 Kč od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.</b>

<b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 72 064 Kč s kapitalizovaným úrokem 6 061,14 Kč, s úrokem ve výši 22,62% ročně z částky 35 334,69 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 793,74 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 35 334,69 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 1) a zaplacení částky 15 966,80 Kč s kapitalizovaným úrokem 2 976,31 Kč, s úrokem ve výši 24,24% ročně z částky 9 266,81 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 303,92 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9 266,81 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 2).

2 Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] dvě smlouvy o zápůjčce, když dne [datum] byla uzavřena smlouva [číslo] na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 37 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 44 876 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 35 672 Kč (při sjednané úrokové sazbě 22,62% ročně), z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 9 204 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 21 měsíců splátkami v měsíční výši 3 899 Kč, kdy poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný uhradil na svůj dluh toliko 8 000 Kč.

3 Dále byla dne [datum] mezi žalovaným a původním věřitelem smlouva [číslo] na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta zápůjčka 12 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 13 666 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 9 416 Kč (při sjednané úrokové sazbě 24,24% ročně), z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 4 250 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 78 týdnů splátkami v týdenní výši 330 Kč, kdy poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný uhradil na svůj dluh toliko 9 330 Kč.

4 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

5 Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalovaného.

6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:

7 Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne [datum]. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 37 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 44 876 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 35 672 Kč a z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 9 204 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy zaplatit 21 měsíčních splátek po 3 899 Kč, kdy poslední splátka činila 3 896 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem [částka], který měl být, dle záznamu v kartě doložen pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši [částka] bez bližšího určení, konečně uvádí karta splátky předešlých závazků v měsíční výši 3 200 Kč. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly.

8 Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne [datum]. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 12 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 13 666 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 9 416 Kč, z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 4 250 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy zaplatit 78 týdenních splátek po 330 Kč, kdy poslední splátka činila 256 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem [částka], který měl být, dle záznamu v kartě doložen pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu. Dále ej deklarován„ ostatní příjem žadatele“ v měsíční výši [částka] bez jakéhokoliv bližšího určení. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 5 000 Kč bez bližšího určení. konečně uvádí karta splátky předešlých závazků v měsíční výši 1 700 Kč. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly.

9 Dle interních záznamů původního věřitele eviduje tento na prvou smlouvu úhrady v celkové výši 8 000 Kč, na druhou smlouvu pak 9 330 Kč.

10 Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávky za žalovanou z obou uvedených úvěrových smluv.

Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem z [datum], přičemž jeho odeslání na adresu žalovaného označenou jím v předmětných smlouvách je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky z [datum].

11 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15 Ohledně výkladu pojmu„ odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu„ odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb.

16 Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17 V posuzovaném případě nebyla úvěruschopnost žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Dle zákaznických karet vycházela předchůdkyně žalobkyně z příjmů žalovaného, které měly být sice doloženy listinami, avšak tyto listiny soudu předloženy nebyly. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny celkovou částkou 5 000 Kč bez jakéhokoliv dalšího komentáře, přičemž nápadně nízká výše deklarovaným životních nákladů měla vést poskytovatele úvěru ke zvýšené obezřetnosti a detailnějšímu prověření výdajové stránky hospodaření žalovaného. Nelze dále přehlédnout, že do příjmů žalovaného byla, u jedné ze smluv, zahrnuta i částka 5 000 Kč, aniž by bylo zřejmé, o jaký příjem a z jakého zdroje se má jednat. Žádné další listiny, jako výpisy z účtu, z nichž by bylo lze usuzovat na průběžné příjmy a výdaje žalovaného, označeny k důkazu a předloženy soudu nebyly. Způsob jakým přistoupila předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopností žalované tak lze označit jako povrchní a nevyhovující zákonnému požadavku ověření úvěruschopnosti na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

18 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. až novelou provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13 EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C - 679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb.) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti.

19 Tím, že žalovanému byla vyplacena celková částka 49 000 Kč na základě neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaný, dle tvrzení žalobkyně, uhradil na svůj dluh před podáním žaloby částku 17 330 Kč, je nadále povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 31 670 Kč.

20 Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).

21 Žalovaný byl vyzván k plnění přípisem odeslaným na adresu jeho trvalého pobytu dne [datum]. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalovaného třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě [datum] Žalovaný tak měl na svůj dluh plnit následujícího dne a je v prodlení od [datum].

22 Z uvedených důvodů shledal soud žalobu za důvodnou co do částky 31 670 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 31 670 Kč od [datum] do zaplacení, zatímco ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23 Ve věci byl převážně procesně úspěšný žalovaný, kterému v řízení žádné procesní náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce.