34 C 21/2022-19 · Okresní soud v České Lípě
Legislator summary
AI generatedOkresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 200 Kč od 30. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Legislator headnote
AI generated34 C 21/2022-19 · Okresní soud v České Lípě: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Keywords
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 200 Kč od 30. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 300 Kč od 30. 1. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 893 Kč.
Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 11 500 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřela s žalovaným dne 23. 10. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 9 200 Kč. Žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 300 Kč vrátit do 29. 1. 2019, což nesplnil. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronicky prostřednictvím zřízení účtu na webových stránkách [webová adresa]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 16. 5. 2021. Věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI.
Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 21. 2. 2022. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 10. 2018 soud zjistil, že věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 9 200 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku do 29. 1. 2019 Smlouva nebyla žalovaným podepsána. Z dodatku ke smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný po uzavření Smlouvy požádal o odložení termínu splatnosti jednotlivých splátek o 30 dní. Bylo mu vyhověno a mezi stranami byl sjednán poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 300 Kč. Dodatek nebyl účastníky podepsán.
Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 23. 10. 2018 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] odeslána částka ve výši 9 200 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že věřitel postoupil dne 1. 1. 2021 na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením ze dne 16. 5. 2021. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Z důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by mezi věřitelem a žalovaným došlo dne 23. 10. 2018 k uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího dodatku. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru včetně jejího dodatku není účastníky řádně podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, má nárok pouze na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalovanému skutečně věřitel finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě, ze kterého vyplývá, že věřitel poskytl na účet žalovaného dne 23. 10. 2018 částku 9 200 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení plateb přijatých od žalovaného (půjčeno 9 200 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 9 200 Kč. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 893 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, to vše v rozsahu 60% (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 80%, neúspěšná v rozsahu 20%). Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podává opětovně žaloby na úhradu dlužných částek s obdobným textem, kde jsou změněny pouze údaje o žalovaných, uzavřených smlouvách a dlužném plnění.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.