15 C 179/2021-42 · Okresní soud ve Svitavách

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, reg. číslo anonymizováno číslo, se sídlem adresa, země, jednající prostřednictvím právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 6 568,98 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 568,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 323,23 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

<b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 568,98 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla sjednána mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], a.s. a žalovaným dne 10. 1. 2015. Žalobkyně – původně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (ke dni 1. 6. 2015 došlo k přeměně [právnická osoba], a. s ., a to ve formě přeshraniční fúze sloučením s mateřskou společností, v jejímž důsledku byla [právnická osoba] zrušena bez likvidace. Nástupnickou obchodní korporací a zároveň procesním nástupcem ve smyslu ustanovení § 107 odst. 3 o. s. ř. se stal současná žalobkyně). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky [právnická osoba], a.s. Na základě výše uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, maximální úvěrový rámec pak až 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet daný revolvingový úvěr spolu s úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Úroková sazba činila 22,68% ročně, měsíční poplatek za správu úvěrového účtu činil 69 Kč. V souvislosti s poskytnutím úvěru byl žalovanému veden úvěrový účet pod [číslo]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 6 205,58 Kč, úroků ve výši 245,75 Kč, pojistného ve výši 59,90 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 57,75 Kč. Za dobu úvěrové smlouvy žalovaný čerpal úvěrový rámec do výše 38 512,20 Kč. Dne 18. 12. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné splátky, ten však na výzvu nereagoval a neuhradil ničeho. Dopisem ze dne 21. 2. 2019 žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalobce účtuje smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru, která činila v případě prodlení delšího než 30 dnů 8 % z každé splátky, a od 1. 12. 2016 účtuje 0,1% denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů.

2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 10. 1. 2015 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v rámci které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 20 000 Kč, resp. až 150 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč, nejpozději k poslednímu dni v kalendářním měsíci. Roční úroková sazba činila 22,68%. Žalovaný byl rovněž povinen hradit pojištění ve výši 4,99% z měsíční splátky úvěru. Smluvní pokuta v době uzavření úvěrové smlouvy činila 8 % z každé splátky, s jejíž i částečnou úhradou se dostal klient do prodlení delším než 30 dnů. Z výpisu účtu bylo zjištěno, že celková dlužná částka činí 6 568,98 Kč, a to ke dni 15. 2. 2019. Z dlužné částky činily 245,75 Kč úroky, pojištění činilo 59,90 Kč a pokuta 57,75 Kč. Dále soud zjistil, že dopisem ze dne 18. 12. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k mimosoudnímu vyrovnání. Dopisem ze dne 21. 2. 2019 pak žalobkyně od smlouvy odstoupila. Předžalobní výzvou ze dne 1. 4. 2019 pak žalobkyně vyzvala žalovaného k bezodkladnému uhrazení žalované částky.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která zároveň naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění účinném do 30. 11. 2016.

6. Žalovaný neplnil povinnosti plynoucí z uzavřené úvěrové smlouvy, žalobkyní byl proto vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá z účastníky uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru, úvěrových podmínek a sazebníku poplatků a odměn a výpisu účtu. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a případně prokázal, že žalovanou částku zcela, nebo alespoň částečně žalobkyni uhradil. Žalovaný však byl po celou dobu řízení pasivní. Z uvedeného důvodu nezbylo soudu než vycházet z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložil. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 400 Kč a dále náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř., které za využití vyhlášky č. 254/2015 činí za dva úkony celkem 200 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí 600 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni.

8. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon.