39 C 272/2022-18 · Okresní soud Plzeň-město

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 5 972,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 972,59 Kč

s úrokem v sazbě 18,90% ročně z částky 5 000 Kč za období od 4. 7. 2022 do 31. 7. 2022,

s úrokem v sazbě 11,75% ročně z částky 5 000 Kč jdoucím od 1. 8. 2022 do zaplacení,

se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 11,75% ročně z částky 5 000 Kč jdoucím od 21. 7. 2022 do zaplacení,

s kapitalizovaným úrokem za období od 1. 3. 2022 do 3. 7. 2022 v částce 323,04 Kč,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a to

do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 10. 8. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 5 972,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení, sjednaným úrokem a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 18. 10. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] o vedení běžného účtu. Žalovaný v roce 2019 požádal o úvěr, dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě byla uzavřena smlouva o úvěru v podobě poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Čerpání bylo schváleno od 25. 10. 2019 poté, co byl žalovaný prověřen, zda je schopen úvěr splácet. Protože žalovaný své povinnosti neplnil, žalobce přistoupil k ukončení smlouvy a zesplatnění, a to ke dni 4. 7. 2022. Dlužná částka sestává z jistiny 5 000 Kč, kapitalizovaného úroku do zesplatnění 323,04 Kč. Další část nároku tvoří nezaplacené poplatky ve výši 972,59 Kč (vedení účtu, pojistné 363 Kč, náklady na vymáhání dluhu 2 x 300 Kč za upomínky ze dne 31. 5. 2022 a 20. 6. 2022. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalovanému zrušen, žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobce souhlas vyslovil již v podané žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval.

3. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne 18. 10. 2018 byla uzavřena mezi účastníka rámcová smlouva [číslo] o poskytování bankovních služeb (vedení běžného účtu č. [bankovní účet], vydání platební karty). Dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru ve formě kontokorentu pro částku 5 000 Kč. Tento byl poskytován na dobu neurčitou, bez poplatku za poskytnutí, úroková sazba byla sjednána jako roční 18,90%. Úvěr měl být splácen nejpozději do 1 roku od prvního čerpání, k datu měsíční splatnosti úroků musel být na běžném účtu zůstatek alespoň ve výši splatných úroků (smlouva, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přihlášení k pojištění). Pohyb na účtu žalovaného za období od 6. 9. 2021 do 8. 8. 2022 – mimořádný výpis, dokumentuje tvrzení žalobce o čerpání a následném porušení povinnosti splácet. Výše požadovaných poplatků a sankcí je doložena přehledem čerpání a splácení. Dopisem ze dne 11. 7. 2022 vyzval žalobce žalovaného k doplacení dlužných splátek s upozorněním na ukončení smlouvy. Výše poplatků plyne z uzavřené smlouvy, obchodních podmínek a ceníku žalobce. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobcem byla platně uzavřeny úvěrová smlouva, na základě které bylo žalovanému umožněno dojít na běžném účtu do debetního zůstatku do výše 5 000 Kč Smlouva o úvěru (dodatek [číslo] k uzavřené smlouvě) byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, je přesně sjednána úroková sazba (roční procentní sazba nákladů, mechanismus splácení). Byly prokázány pohyby na účtu žalovaného včetně debetních zůstatků. Za důvodný považuje soud i požadavek na zaplacení nákladů spojených s vymáháním pohledávky v souvislosti s neplněním smluvních povinností. Všechny požadované částky včetně úroků z prodlení tedy soud shledal za důvodné a žalobě vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč (soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2 paušální odměny po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.).

9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.

Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání, neboť bylo rozhodováno o plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.