12 C 163/2022-21 · Okresní soud v Přerově

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka]. Žalobou uplatněný nárok představuje žalovaným neuhrazený televizní poplatek za období od 7/ 2019 do [číslo], kdy za červenec 2019 činí dlužná částka [částka] a za každý další následující kalendářní měsíc činí dlužná částka [částka], celkem tedy [částka]. Příslušenství poté představuje zákonný úrok z prodlení vyčíslený vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu [datum].

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaný se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný, coby držitel televizního přijímače, se od 9/ 2011 přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Za období od 7/ 2019 do [číslo] eviduje žalobkyně u žalovaného neuhrazený televizní poplatek v celkové výši [částka], za červenec 2019 částku [částka] a za každý další následující kalendářní měsíc částku [částka]. Z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaný k okamžiku vyhlášení rozsudku na žalobou uplatněné nároky byť i částečně něčeho uhradil; tyto skutečnosti ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Žalobkyně odeslala žalovanému doporučený dopis ze dne [datum] (doručený žalovanému dne [datum]) obsahující výzvu k úhradě dlužné (podrobně specifikované) částky vč. vyčísleného dlužného úroku z prodlení.

5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení televizního poplatku ve výši [částka] podle ustanovení § 6, § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“). Žalovaný se v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 a § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích stal od září 2011 poplatníkem televizního poplatku. V období od 7/ 2019 do [číslo] porušil žalovaný povinnosti poplatníka stanovené ve shora citovaných ustanoveních tím, že za předmětné období neuhradil televizní poplatek. Žalobkyně naopak splnila zákonnou povinnosti uvedenou v ustanovení § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, když dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, k čemuž mu stanovila přiměřenou lhůtu. Celková výše poplatku tedy sestává z částečně neuhrazeného předpisu za červenec 2019 a dále z neuhrazených předpisů za období od 8/ 2019 do [číslo], tj. 113 + 17*135 = [částka]. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení, neboť dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. S ohledem na uvedené tedy soud přiznal žalobkyni i právo na zaplacení úroku z prodlení, vyčísleného vždy od prvního dne prodlení žalovaného s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. do [datum]. Sazba úroku z prodlení poté odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku, zvýšené o 8 procentních bodů. Celkem byl takto úrok z prodlení vyčíslen na částku [částka].

6. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem [částka] a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně v obdobných věcech. Odměna za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) činí částku [částka] (2 x [částka]) a náhrada hotových výdajů činí částku [částka] za dva úkony právní služby (2 x [částka]) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši [částka]. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši [částka] je žalovaný podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.