Legislator Case Law & Legislation
11 C 194/2021-16 ECLI:CZ:OSUL:2021:11.C.194.2021.2 AI generated

Court orders public transport operator to pay fare and penalty for passenger who failed to show valid ticket.

Case Number 11 C 194/2021-16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The court ruled in favor of the plaintiff, ordering the defendant to pay a fare and penalty for failing to present a valid ticket during five separate public transport rides. The defendant did not appear or respond to the lawsuit, and the court proceeded based on documentary evidence from transport control records. The decision was grounded in statutory provisions requiring passengers to prove payment upon demand and the operator's right to enforce fines for non-compliance.

Legislator headnote

AI generated

§ 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb.; § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb.: A passenger who fails to present a valid ticket upon demand by an authorized person is deemed to have failed to prove payment, entitling the operator to claim the fare and applicable penalty.

Keywords

AI generated
public transport fare valid ticket requirement penalty enforcement civil procedure default transport regulations

Cited Legislation

AI generated
§ 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb.
§ 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb.
Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách.
§ 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb.
Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i>
§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.
Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č.
§ 142 odst. 1 o. s. ř.
§ 151 odst. 3 o. s. ř.
Náhradu hotových výdajů přiznal soud žalobkyni podle § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně není v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů.
§ 160 odst. 1 o. s. ř.
Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
§ 202 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 582 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 582 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 1 518 Kč ve výši 9,75 % od [datum] do zaplacení, s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 1 518 Kč ve výši 10 % od [datum] do zaplacení, s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 1 510 Kč ve výši 10 % od [datum] do zaplacení, s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 1 518 Kč ve výši 10 % od [datum] do zaplacení, s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 1 518 Kč ve výši 10 % od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala zaplacení částky 7 582 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku s tím, že dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus), dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus), dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus), dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus) a následně dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus) městské hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Dle žalobkyně jsou tak splněny podmínky pro to, aby po něm mohla požadovat jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za první, druhou, čtvrtou a pátou přepravu dopravním prostředkem a jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za přepravu dopravním prostředkem v pořadí třetí. Žalovaný do podání žaloby ničeho nezaplatil. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to ve shora uvedené dny na lince [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se neprokázal ani v jednom případě platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Jízdné činilo 18 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč za první, druhou, čtvrtou a pátou přepravu dopravním prostředkem a jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za přepravu dopravním prostředkem v pořadí třetí. Žalovaný do podání žaloby ničeho nezaplatil.

<i>5. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.</i>

<i>6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.</i>

<i>7. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.</i>

<i>8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i>

<i>9. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.</i>

<i>10. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.</i>

<i>11. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i>

12. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po uplynutí jednoměsíční lhůty po provedené kontrole.

13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 600 Kč Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 200 Kč. Náhradu hotových výdajů přiznal soud žalobkyni podle § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně není v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů. Jelikož žalobkyně podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“) výše náhrady částku 100 Kč za každý úkon, tedy za dva úkony (návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky) částku ve výši 200 Kč.

14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.