Legislator Case Law & Legislation
17 C 215/2023-58 ECLI:CZ:OSKO:2023:17.C.215.2023.1 AI generated

Court orders partial repayment of loan principal but dismisses penalty interest due to consumer protection rules.

Case Number 17 C 215/2023-58
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Partially Allowed

Legislator summary

AI generated

The court ordered the defendant to repay the plaintiff 18,965.32 CZK of the loan principal while dismissing the claim for penalty interest and late fees. The plaintiff argued that the defendant defaulted on payments, whereas the defendant remained silent and the court found no valid debt existed. The court ruled that since the loan contract was invalid, the plaintiff must return the principal under unjust enrichment, but consumer protection laws prevent the imposition of immediate penalty interest on the returned funds.

Legislator headnote

AI generated

§ 2993 of the Civil Code; § 87 of the Consumer Credit Act: When a consumer credit contract is invalid, the lender must return the principal, but penalty interest for late repayment of the returned principal is not applicable due to the protective purpose of the law.

Keywords

AI generated
invalid consumer credit contract unjust enrichment restitution penalty interest dismissal consumer protection law partial debt repayment Civil Code § 2993 Consumer Credit Act § 87

Cited Legislation

AI generated
§ 2993 of the Civil Code
§ 87 of the Consumer Credit Act
§ 1970 of the Civil Code
§ 142 paragraph 2 of the Civil Procedure Code
§ 160 paragraph 1 of the Civil Procedure Code

Cited Case Law

AI generated
Supreme Court of the Czech Republic, judgment of 20 April 2022
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 23 463,32 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 965,32 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

<b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 498 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 18 965,32 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b>

<b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 013,30 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se domáhala částky 23 463,32 Kč, zákonného úroku z této částky od [datum] do zaplacení a poplatku z prodlení ve výši 4 498 Kč, a to z titulu smlouvy k službě [anonymizováno] účet (dále též„ smlouva o [anonymizováno] účtu“), v rámci které byly mezi žalobkyní a žalovaným upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Prostřednictvím tzv. Twisto karty má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to vše prostřednictvím [anonymizováno] účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platby až o 45 dní. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 18 965,32 Kč a neuhradil ničeho. Částka poplatku z prodlení ve výši 4 498 Kč se odvíjí od délky trvání prodlení na straně žalovaného podle Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] Uvedla, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy zjišťovala jeho lustrací v CEE, SOLUS a insolvenčním rejstříku, kdy výstupy již nemá k dispozici, upozornila, že poskytnutá služba nepředstavuje úplatný úvěr, žalovanému nebyly účtovány za uzavření žádné poplatky, na žalobkyni se tak povinnost dle zákona o spotřebitelském úvěru nevztahuje.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z listiny o údajích ke zjištění úvěruschopnosti žalovaného vygenerované dne [datum] soud zjistil, že k [datum] žalovaný ke své osobě uvedl, že má příjem 26 000 Kč, je zaměstnán, má výdaje 9 000 Kč, je vyučený, bezdětný a svobodný. Ze smlouvy o splátkovém limitu (dále též„ smlouva“) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] s použitím komunikačních prostředků na dálku po ověření totožnosti žalovaného předložením občanského průkazu uzavřena smlouva o spotřebitelském limitu s výší úvěrového limitu 30 000 Kč, kdy tento úvěrový limit měl být žalovaným hrazen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 704,47 Kč.

Roční zápůjční úroková sazba činila 16,2 % a RPSN 17,5 %. Ve smlouvě je uvedeno, že se jedná o bezúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě možnosti odkládání plateb ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“ nebo„ zákon č. 257/2016 Sb.“). Soud zjistil, že součástí smlouvy bylo celkem pět příloh, kdy žalovaný učinil dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne 26. 5 2021 celkem pět objednávek na [anonymizováno] Card na částky 2 500 Kč (3 objednávky), 2000 Kč a 1 500 Kč, čemuž korespondují přílohy ke smlouvě.

První příloha ke smlouvě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne [datum] s částkou jistiny, která je čerpána z úvěrového rámce podle smlouvy ve výši 2 500 Kč, sjednaná výše měsíčních splátek činila 896 Kč, počet měsíčních splátek 3. Žalovaný měl uhradit podle této přílohy kromě jistiny i úrok ve výši 188 Kč. Druhá příloha ke smlouvě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne [datum] s částkou jistiny, která je čerpána z úvěrového rámce podle smlouvy ve výši 2 500 Kč, sjednaná měsíční výše splátek činila 473,80 Kč a počet měsíčních splátek 6.

Žalovaný měl uhradit podle této přílohy kromě jistiny i úrok ve výši 342,80 Kč. Třetí příloha ke smlouvě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne [datum] s částkou jistiny, která je čerpána z úvěrového rámce podle smlouvy ve výši 2 500 Kč, sjednaná měsíční výše splátek činila 472,58 Kč a počet měsíčních splátek 6. Žalovaný měl uhradit podle této přílohy kromě jistiny i úrok ve výši 335,48 Kč. Čtvrtá příloha ke smlouvě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne [datum] s částkou jistiny, která je čerpána z úvěrového rámce dle smlouvy ve výši 2 000 Kč, sjednaná výše splátek činila 207,98 Kč, počet měsíčních splátek 12.

Žalovaný měl uhradit kromě jistiny i úrok ve výši 495,76 Kč. Pátá příloha ke smlouvě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne [datum] s částkou jistiny, která je čerpána z úvěrového rámce dle smlouvy ve výši 1 500 Kč, sjednaná měsíční výše splátek činila 155,61 Kč a počet měsíčních splátek 12. Žalovaný měl uhradit podle této přílohy kromě jistiny i úrok ve výši 367,32 Kč. Soud má za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným s použitím komunikačních prostředků na dálku po ověření totožnosti žalovaného předložením občanského průkazu uzavřena smlouva ke službě [anonymizováno] účet, podle které byl žalovanému zpřístupněn limitní rámec ve výši 9 000 Kč Součástí smlouvy [anonymizováno] účet byly žalobkyní předložené Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Soud dále zjistil, že dodatkem ke smlouvě ze dne [datum] žalobkyně omezila možnost žalovaného čerpat úvěrový limit do výše 5 000 Kč, a to z důvodu zhoršení výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného, které je prováděno na základě interních riskových procedur a dodatkem ke smlouvě o [anonymizováno] účtu ze dne [datum] žalobkyně omezila aktuální limitní rámec, který byl sjednaný ve smlouvě o [anonymizováno] účtu do výše 5 000 Kč, a to z důvodu zhoršení výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného, které je prováděno na základě interních riskových procedur.

Soud zjistil, že žalobkyně vystavila k twisto účtu žalovaného vyúčtování z květen až srpen 2021, kdy položky z vyúčtování vyplývají z výpisů transakcí k objednávkám žalovaného. Za měsíc květen činila celková vyúčtovaná částka 15 725,60 Kč (bez smluvní pokuty a poplatku z prodlení 8 289,26 Kč), za měsíc červen 2021 činila vyúčtovaná částka 6 001,71 Kč (bez smluvní pokuty a poplatku z prodlení 2 905,97 Kč), za měsíc červenec činila vyúčtovaná částka 4 651,24 Kč (bez smluvní pokuty a poplatku z prodlení 2 205,97 Kč), za měsíc srpen činila vyúčtovaná částka 9 942,64 Kč (bez smluvní pokuty a poplatku z prodlení 5 564,12 Kč).

Celkově šlo o částku 36 321,19 Kč (bez smluvní pokuty a poplatku z prodlení jde o částku 18 965,32 Kč). Soud rovněž zjistil, že splatnost uvedených částek byla vždy k 15. dni dalšího měsíce. Z upomínek předložených žalobkyní má soud za prokázané, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužných částek zasílaných na email žalovaného a formou sms zpráv. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím celkem ve výši 31 055,98 Kč a z potvrzení o podání má soud za prokázané, že tentýž den žalobkyně tuto výzvu žalovanému odeslala.

4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] tzv. smlouvu o [anonymizováno] účtu podle které byl žalovanému zpřístupněn limitní rámec ve výši 9 000 Kč a dne [datum] žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o splátkovém limitu s výší úvěrového limitu 30 000 Kč, kdy tento úvěrový limit měl být žalovaným hrazen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 704,47 Kč. Žalobkyně se dotázala žalovaného na jeho příjmy a výdaje. Z vyúčtování za květen až srpen 2021 vyplývá, že dlužná částka činila bez smluvní pokuty a poplatku z prodlení 18 965,32 Kč.

5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný sjednali smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., ač byla smlouva nazvána jako smlouva o splátkovém limitu.

6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“. Namítá – li žalobkyně, že se v tomto případě nejednalo o úplatný úvěr, proto se na věřitele nevztahují povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, soud v tomto odkazuje na § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli, tedy úplatnost není podmínkou aplikace úpravy v tomto zákoně a spotřebitelským úvěrem je i odložená platba.

Svým obsahem smlouva uzavřená mezi účastníky je smlouvou o úvěru, byly sjednány i úroky z úvěru. Povinnost řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele tak dopadala i na žalobkyni, splnění této povinnosti má soud zjišťovat i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy.

Žalobkyně tvrdila, že prověřila žalovaného v dostupných registrech, nedoložila k tomu žádné důkazy, ohledně dalšího prověření se spolehla na údaje sdělené žalovaným, které více neprověřovala. V tomto případě nezbývá, než konstatovat, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí podle zákona o spotřebitelském úvěru, kdy povinností věřitele je skutečnosti spotřebitelem uvedené ověřovat, a to jak příjmy, tak výdaje, zejména ke zjištění dalších závazků spotřebitele a jeho splátkového zatížení.

Z tohoto důvodu je uzavřená smlouva absolutně neplatná podle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se jednání soudu neúčastnila, soud ji ohledně prokázání prověřování úvěruschopnosti tedy nemohl poučit, ač v předvolání tuto potřebu avizoval.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získal; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému poskytla jako jistinu úvěru, jak bylo prokázáno, tj. částku ve výši 18 965,32 Kč. Soud proto uložil výrokem I. žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 965,32 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, v tomto ohledu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. [spisová značka], který dovodil, že s odkazem na důvodovou zprávu k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru,„ z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 71,19 % a neúspěšná ze 28,81 %, má proto právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 42,38 %. V plném rozsahu by jí příslušela náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 939 Kč a náhrada nákladů za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ a. t.“), 100 Kč za úkon podle § 14b odst. 5 a. t. Z nákladů zastoupení náleží žalobkyni také náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková částka náhrady nákladů řízení činí 2 391 Kč, 42,38 % z této částky činí 1 013,30 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení ve výroku III. částku 1 013,30 Kč.

10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro jejich prodloužení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.