6 C 520/2021-26 · Obvodní soud pro Prahu 3

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 150 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 2 150 Kč s příslušenstvím, a to jako náhrady nákladů za odtah motorového vozidla [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) a parkovné na střeženém parkovišti. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dne [datum] na pokyn strážníka Městské policie hl. m. Prahy provedla odtah vozidla, jehož provozovatelem je žalovaná. Vozidlo bylo následně umístěno na parkoviště provozované žalobkyní, odkud bylo dne [datum] vyzvednuto bez uhrazení dlužné částky. Žalobkyně tak po žalované požaduje uhradit částku za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a částku ve výši 250 Kč za parkovné odtaženého vozidla na střeženém parkovišti (za 1. až 3. den střežení činí parkovné 250 Kč), celkem tedy požaduje uhradit částku 2 150 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu ze dne 16. 7. 2021 ze strany žalobkyně dlužnou částku nezaplatila.

2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 2 150 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 %.

3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud z Protokolu o odtahu vozidla [číslo] zjistil, že vozidlo [registrační značka] bylo dne [datum] odtaženo na parkoviště provozované žalobkyní, kde si jej žalovaná vyzvedla ještě téhož dne bez uhrazení dlužné částky. Soud má z doložené karty vozidla reg. zn [anonymizováno] za prokázané, že žalovaná je provozovatelem předmětného vozidla. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu ze dne 16. 7. 2021 žalobkyni neuhradila.

6. Dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. zákona o silničním provozu (dále jen„ SP“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit, neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.

7. Dle § 45 odst. 4 SP o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

8. Právo vlastníka místní komunikace vykonává na základě zřizovací listiny vydané Zastupitelstvem hl. m. Prahy dne 26. 5. 2020 žalobkyně.

9. Dle § 2 odst. 3 písm. a) nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel první až třetí i jen započatý den 250 Kč za den.

10. Soud tak na základě zjištěného skutkového stavu s odkazem na shora uvedená zákonná ustanovení došel k závěru, že v důsledku odtahu vozidla [registrační značka] a jeho následného umístění na střežené parkoviště vznikl žalobkyni nárok na úhradu částky 2 150 Kč. K úhradě této částky je povinna žalovaná coby provozovatel vozidla. Žalobkyni se podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila. To však žalovaná neučinila. S ohledem na shora uvedené soud shledal nárok žalobkyně jako důvodný, a proto žalobě v celém jejím rozsahu vyhověl.

11. Jelikož žalovaná svůj dluh řádně a včas nezaplatila, dostala se s jeho úhradou do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1907 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.