Consumer credit contracts declared void for lack of creditworthiness assessment; partial judgment for unjust enrichment allowed.
Legislator summary
AI generatedThe court dismissed the plaintiff's claims for the remaining debt but allowed a claim for unjust enrichment regarding the first loan. The defendant failed to prove his income and expenses, violating the mandatory creditworthiness assessment under the Consumer Credit Act. Consequently, the court voided the first loan contract and ordered restitution of the principal minus payments made, while rejecting the second loan due to insufficient evidence of non-performance.
Legislator headnote
AI generated§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.; § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku: Consumer credit contracts are absolutely void if the creditor fails to assess the consumer's creditworthiness as required by law, and the consumer is entitled to restitution of the loan amount minus payments made.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 25 800 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 29. 12. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 6 450 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 680,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 657,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do 28. 12. 2019, z částky 1 740 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žaloba o zaplacení částky 9 090 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 118,03 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 105,77 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 000,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a to ze smlouvy ze dne 6. 3. 2017 [číslo] se zápůjčkou ve výši 12 000 Kč, částky 16 710 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 680,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 657,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, ze smlouvy ze dne 12. 12. 2016 [číslo] se zápůjčkou ve výši 9 000 Kč, částky 9 090 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 118,03 Kč, 7 000,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena z údajů uvedených žalovaným v kartě zákazníka, kde uvedl, že je zaměstnán s příjmem 14 789 Kč, respektive 10 100 Kč, nemá vyživovací povinnost, nemá závazky z úvěru. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný zapůjčil částku 9 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 6 660 Kč formou 58 týdenních splátek (smlouva). Do karty zákazníka žalovaný uvedl, že žije s rodiči, rodinný stav nevyplnil, je zaměstnán u obecního úřadu s příjmem 10 100 Kč, má výdaje na bydlení 500 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, splátky úvěru 840 Kč (karta zákazníka).
5. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne 6. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný zapůjčil částku 12 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 8 880 Kč formou 58 týdenních splátek (smlouva). Do karty zákazníka žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, je zaměstnán u obecního úřadu s příjem 9 789 Kč, dalším příjmem 5 000 Kč, výdaje na bydlení 1 200 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, splátky úvěru 1 080 Kč, další výdaje (pojištění, daně) 1 727 Kč (karta zákazníka).
6. Podle tabulky plateb žalovaný zaplatil ve splátkách celkem 10 740 Kč bez rozlišení právního důvodu závazku (tabulka plateb). Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni, kdy postupitel oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne 29. 11. 2019 s výzvou k úhradě dluhu do 10ti dnů od doručení, který byl odeslán poštou 13. 12. 2019 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek).
7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.
8. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvy o zápůjčce, kdy převzal peněžité zápůjčky ve výši uvedené ve smlouvě. Žalobkyně neprokázala splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ze strany poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. K důkazu doložil pouze tzv. karty zákazníka s údaji o poměrech žalovaného sdělenými žalovaným. Nedoložil žádné další listiny, které jako přílohy měly být žalovaným ke kartě přiloženy. Navíc z uvedených údajů vyplývá, že žalovaný dosahoval minimální mzdy, výdaje neměl téměř žádné, u druhé zápůjčky měl navíc výdaje ze spotřebitelského úvěru a další výdaje na odvodech, kdy současně byly navýšeny i jeho příjmy o vedlejší příjem bez bližších údajů o původu příjmu. Údaje sdělené žalovaným nebyly nikterak doloženy. Proto dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku jsou smlouvy o zápůjčce absolutně neplatné. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení spočívající ve výši zapůjčené částky snížené o zaplacené splátky. Žalovaný uhradil celkem 18 757 Kč, přičemž podle ust. § 1933 odst. 1 občanského zákoníku je třeba plnění u vícero závazků stejného zajištění započítat nejprve na závazek nejdříve splatný. Žalovaný tak zcela splnil závazek vyplývající ze zápůjčky ze dne [datum], přičemž je povinen uhradit bezdůvodné obohacení v souvislosti se zápůjčkou ze dne [datum] ve výši 10 260 Kč Vedle jistiny je povinen zaplatit dle § 1970 občanského zákoníku též úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení počínající po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávek s fikcí doručení dle § 573 občanského zákoníku. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
9. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení s tím, že úspěšný žalovaný náklady řízení neúčtoval.
Proti tomuto rozsudku ve výroku I., II., IV. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Proti tomuto rozsudku ve výroku III. není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.