7 C 47/2021-43 · Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr Renatou Plnou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupen advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 14 307,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 14 307,47 Kč

s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 314.71 Kč,

s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 727,18 Kč,

s 8,5% úrokem z prodlení z částky 9 313,07 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení a

s 29% ročním úrokem z částky 9 313,07 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše

do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 2 252 Kč rovněž do tří

dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce.

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 27.11.2020, zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným 13.9.2017 smlouvu o zápůjčce č. 652527816, na jejímž základě žalovanému poskytl 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 12 měsíčních splátkách po 1 684 Kč Poslední splátka byla stanovena na 13.9.2018. Žalovaný se zároveň zavázal v uvedených splátkách zaplatit i poplatek ve výši 8 208 Kč, který tvořil součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 967 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 29 % p. a., odměna za administrativní zpracování zápůjčky a doručení ve výši 3.404 Kč a částka za administrativní činnost ve výši 2 837 Kč. Žalovaný však splátky na zápůjčku řádně a včas nehradil a poslední příslušná splátka byla z jeho strany uhrazena 26.12.2017. Ke 14.5.2018 činila dlužná jistina 10 232,11 Kč a dlužný poplatek 5 575,36 Kč. Následně byla celá tato pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky za žalovaným 22 807,47 Kč bez příslušenství, když součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení 14 307,47 Kč, které sestávají z dlužné jistiny ve výši 9 313,07 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 994,40 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 3 727,18 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 314,71 Kč, 29% úroků z dlužné jistiny ve výši 9 313,07 Kč jdoucích od 21.1.2020 do zaplacení a 8,5 % zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 9 313,07 Kč jdoucích rovněž od 21.1.2020 do zaplacení.

Protože se žalovaný, který byl k jednání řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

Ze smlouvy o zápůjčce č. 652527816, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 13.9.2017 (čl. 7), soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal, že uvedenou zápůjčku splatí spolu s tzv. poplatkem ve výši 8 208 Kč (celkem tedy 20 208 Kč) ve 12 měsíčních splátkách po 1 684 Kč a poslední splátka měla činit rovněž 1 684 Kč.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 a z její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek vyplývá, že společnost [právnická osoba] jakožto postupitel převedla na žalobce coby postupníka pohledávky za žalovaným z výše uvedeného titulu. Postoupení pohledávek pak bylo žalovanému oznámeno přípisem postupitele z téhož dne s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě 10 dnů, a to již k rukám žalobce.

Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 pak lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Dle § 2394 bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úrokem při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích se smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku ve výši 12 000 Kč. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušil, neboť řádně a včas nesplatil všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byly celé předmětné pohledávky za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupeny na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o zápůjčce a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení žalobce ve výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 800 Kč, odměnou advokáta ve výši 3x 300 Kč dle § 6 a 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby realizované před podáním žaloby spolu s náhradou hotových výdajů k těmto úkonům ve výši 3x 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky a 21% DPH ve výši 252 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí.