27 C 337/2020-33 · Obvodní soud pro Prahu 6

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená zákonnou zástupkyní jméno příjmení

bytem adresa

o zaplacení částky ve výši 1 524 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] cestovala metrem [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní a uzavřela tak s ní smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné, čímž žalované vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Soud postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., účastníky řízení vyzval, aby se vyjádřili k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žádný z účastníků řízení ani zákonný zástupce žalované v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání.

V řízení byl zjištěn následující skutkový stav:

Žalovaná dne [datum] cestovala metrem [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní a uzavřela tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena v [anonymizováno] přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalovaná byla kontrolorem na místě vyzvána k zaplacení přirážky k jízdnému. Žalovaná takto porušila své povinnosti cestujícího a žalované vznikla povinnost uhradit smluvní přirážku. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaná dostala ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky dne 24. 4. 2020, na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala a dlužnou částku do dnešního dne žalobkyni nezaplatila.

Protože žalovaná využila služeb dopravce a při kontrole se nemohla prokázat platným jízdním dokladem, vznikla žalované povinnost zaplatit jízdné a přirážku ve výši 1 500 Kč za každou jízdu bez platného jízdního dokladu. Nárok žalobkyně vyplývá z § 2550 o. z. (smlouva o přepravě), z vyhl. č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.