13 C 542/2020-29 · Okresní soud v Liberci
Legislator summary
AI generatedOkresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci <b>I. Žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá</b>
Legislator headnote
AI generated13 C 542/2020-29 · Okresní soud v Liberci: Žalobkyně v řízení neprokázala, že žalované výše uvedené zařízení bylo skutečně předáno, když v připraveném textu smlouvy potvrzující odevzdávaná zařízení žádná uvedená nejsou, a není tak smlouvou doloženo, jak tvrdila žalobkyně, převzetí zařízení. Za těchto okolností nemůže být žalobkyně úspěšná s nárokem na pokutu za porušení povinnosti je vrátit podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
Keywords
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím
<b>I. Žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá</b>
<b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>
Žalobkyně dne 13. 12. 2020 zahájila řízení o smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení žalované pronajatého zařízení, konkrétně set-top boxu/CA sériové číslo [anonymizováno] ve výši 5 000 Kč, které proti podpisu dne 17. 6. 2019 od žalobkyně žalovaná převzala v souvislosti s uzavíranou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo].
Tvrdila, že na základě smlouvy poskytovala službu televizního vysílání prostřednictvím internetu do 31. 12. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Podle článku 4.4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize měla povinnost žalovaná žalobkyni pronajaté zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Porušením této povinnosti vznikl žalobkyni nárok na uvedenou smluvní pokutu, k jejímuž zaplacení byla žalovaná vyzvána žalobkyní i právním zástupcem, ale marně.
Skutkově soud dospěl k závěru, že žalovaná sice 17. 6. 2019 podepsala smlouvu [číslo] ve které je uvedena smluvní pokuta 5 000 Kč, mj. i za nevrácení zapůjčeného koncového zařízení, v části smlouvy„ odevzdávaná zařízení“ jsou ale pouze prázdné kolonky pro název a typ a pro sériové číslo. Toto koresponduje s tím, že se ve smlouvě účastník zavazuje provést instalaci technického zařízení s tím, že toto mu bude doručeno až následně zásilkou. Smlouva tedy nedokládá převzetí zařízení, jak bylo žalobkyní tvrzeno, a žádný jiný důkaz nabídnut nebyl, jednání se žalobkyně neúčastnila, tj. nemohla být ani dodatečně v tomto směru vyzvána a poučena.
Žalobkyně v řízení neprokázala, že žalované výše uvedené zařízení bylo skutečně předáno, když v připraveném textu smlouvy potvrzující odevzdávaná zařízení žádná uvedená nejsou, a není tak smlouvou doloženo, jak tvrdila žalobkyně, převzetí zařízení. Za těchto okolností nemůže být žalobkyně úspěšná s nárokem na pokutu za porušení povinnosti je vrátit podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
Další důkazy již nebyly prováděny, neboť by na výsledku nemohly již ničeho změnit, a stejně tak odročení. Pokud se žalobkyně domáhala poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), toto se uděluje při jednání, kterého se sama rozhodla neúčastnit, čímž se výhody poučení vzdala. S jeho koncem pak nastala i zákonná koncentrace řízení a nově by již ani uvádět novoty a činit další návrhy nemohla, odročování tedy nemá žádný smysl.
V řízení byla úspěšná žalovaná, které žádné náklady nevznikly, proto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nebyly nikomu přiznány.
Proti tomuto rozsudku není podle § 202 odst. 2 o.s.ř. odvolání přípustné.