10 C 196/2022-14 · Okresní soud v Českých Budějovicích
Legislator summary
AI generatedŽalobkyně se coby právní nástupkyně provozovatele veřejné přepravy osob ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]) domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovaným 1x neuhrazené jízdné ve výši 16 Kč a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný ke své přepravě použil vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozovaných linkách a na výzvu pověřeného kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem.
Legislator headnote
AI generated10 C 196/2022-14 · Okresní soud v Českých Budějovicích: K projednání věci soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. nenařídil jednání, neboť ve věci mohl rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s takovýmto postupem výslovně souhlasila a žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlas vyslovil konkludentně.
Keywords
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa žalobkyně,
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 516 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 516 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně provozovatele veřejné přepravy osob ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]) domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovaným 1x neuhrazené jízdné ve výši 16 Kč a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný ke své přepravě použil vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozovaných linkách a na výzvu pověřeného kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. K projednání věci soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. nenařídil jednání, neboť ve věci mohl rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s takovýmto postupem výslovně souhlasila a žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlas vyslovil konkludentně.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Žalovaný dne 28. 1. 2021 použil ke své přepravě vozidlo veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozované lince veřejné osobní dopravy [číslo] přičemž se na výzvu pověřeného kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla při kontrole jízdního dokladu ověřena. Žalovaný dosud žalobkyni dlužné jízdné ani přirážku k tomuto jízdnému neuhradil. Výše přirážky 1 500 Kč je stanovena ve smluvních přepravních podmínkách dopravce a zároveň stanovena i v zápisu o přepravní kontrole. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021, uzavřené s právním předchůdcem a tuto skutečnost spolu s výzvou k zaplacení dluhu žalovanému oznámila písemně.
6. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě vyhověl. Povinnost platit jízdné je jednou ze základních povinností cestujících, která plyne z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ust. § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě (autobus MHD má povahu silniční dopravy) a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (trolejbus MHD má povahu drážní dopravy) a ustanovení smluvních přepravních podmínek a tarifu dopravce. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s odhledem na ust. § 1879 o.z.
7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 150 o.s.ř. Jsou-li tu důvody zvláštního zřetele nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud v tomto případě shledal důvody hodné zvláštního zřetele, a ačkoliv byla žalobkyně plně úspěšná ve věci, tak jí soud nepřiznal náhradu nákladů řízení zcela. Žalobkyně vůči tomuto žalovanému podala obsahově shodnou žalobu, a to cca v 80 případech. Tyto nároky však plynou ze stejné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021. Žalobkyni nic nebránilo v tom, aby tyto nároky uplatnila vůči témuž žalovanému v rámci jedné žaloby. Jelikož rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. 5. 2022, č. j. 15 C 168/2022-19 byla již přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 300 Kč, soud již další náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal.
8. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
9. Toto rozhodnutí obsahuje toliko zkrácené odůvodnění ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.