23 C 282/2024-34 · Okresní soud v Chomutově

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 30 826,94 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 016 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do zaplacení a) částky ve výši 3 867,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 883,24 Kč od 7.12.2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 031,66 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 22 992,31 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kčb) částky ve výši 4 943,70 Kčse žaloba zamítá .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 21.10.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 30 826,94 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, . , IČO: , IČO, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), s ním uzavřela dne 23.2.2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byla poskytnuta v hotovosti částka ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením Smlouvy předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalovaného na základě pracovní smlouvy a potvrzení o výši příjmu, pokud jde o výdaje žalovaného, vycházela z údajů uvedených žalovaným.

Žalovaný se zavázal k úhradě poskytnutých peněžních prostředků s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč, celková splatnost závazku nastala dne 23.4.2023. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 7 984 Kč. Ode dne 24.4.2023 je žalovaný v prodlení s úhradou úvěru, proto žalobkyni vznikl též nárok na smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z nesplacené jistiny za dobu od 24.4.2023 do 1.11.2023, t.j ve výši 4 943,70 Kč. Žalobkyně požaduje částku ve výši 217 Kč jako náklad spojený s uplatněním práva.

Pohledávka za žalovaným byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 s účinností ke dni 2.1.2024. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění ze dne 9.4.2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal, že poskytnutý úvěr zaplatí spolu s poplatky ve výši 25 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč.

Ve Smlouvě se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž bude v prodlení.V Žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 28 000 Kč a výdaje ve výši 11 000 Kč . Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnána od 1.12.2021 s měsíčním příjmem 28 000 Kč, z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu soud zjistil, že za dobu od 1.12.2021 do 1.2.2022 činil čistý příjem žalovaného 28 099 Kč.Ze oznámení předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne 2.1.2024 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023.Z předžalobní upomínky ze dne 9.4.2024 podané na poště dne 10.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 70434,42 Kč s příslušenstvím.5.

Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Dne 23.2.2022 předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal, že poskytnutý úvěr spolu s poplatky a úrokem ve výši 25 776 Kč zaplatí ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž bude v prodlení .

Před uzavřením Smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila majetkovou situaci žalovaného na základě předložené pracovní smlouvy a potvrzení o výši příjmu, kdy příjem žalovaného činil 28 099 Kč, tvrzené měsíční výdaje žalovaným ve výši 11 000 Kč předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila . Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 7 984 Kč . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni Předžalobní upomínkou ze dne 9.4.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu , žalovaný však nezaplatil ničeho.6.

Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8.

Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023.12. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, že by její předchůdkyně řádně prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních výdajů, proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU.

Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.13. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč a žalovaný uhradil částku ve výši 7 984. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši 22 016 Kč ( 30 000 Kč - 7 984 Kč = 22 016 Kč), které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 22 016 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.14.

K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C-679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.15. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem.

Žalovaný se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.16. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný by měl s ohledem na svůj převažující úspěch ohledně předmětu řízení právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř.

Náhrada nákladů řízení však nebyla žalovanému přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady vznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.