8 C 20/2021-13 · Okresní soud v Táboře
Legislator summary
AI generatedPředmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení televizního poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, a to za měsíce září 2019 až prosinec 2019 a dále za měsíc leden 2020, tj. celkem za 5 měsíců, přičemž poplatek za měsíc září 2019 činí částku 54 Kč a za další jednotlivé měsíce částku 135 Kč.
Legislator headnote
AI generated8 C 20/2021-13 · Okresní soud v Táboře: Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Full text
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Vaňkem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 594 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 594 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 51,74 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení televizního poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, a to za měsíce září 2019 až prosinec 2019 a dále za měsíc leden 2020, tj. celkem za 5 měsíců, přičemž poplatek za měsíc září 2019 činí částku 54 Kč a za další jednotlivé měsíce částku 135 Kč.
2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a dne 1. 8. 2004 splnil svoji povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaný tak dluží žalobkyni televizní poplatky ve výši 54 Kč za měsíc září 2019 a ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce říjen 2019 až prosinec 2019 a dále za měsíc leden 2020, to je celkem 594 Kč. Tento dluh trvá, přestože byl žalovaný žalobkyní vyzván k jeho úhradě.
3. Soud věc právně posoudil podle ust. § 7 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, když výše poplatku vychází z ust. § 6 tohoto zákona. Protože žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil televizní poplatky za shora uvedené období a nesplnil tak svoji zákonnou poplatkovou povinnost, uložil soud žalovanému splnění této povinnosti tímto rozsudkem, a to včetně požadovaných úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni 15. 10. 2020, které žalobkyně požaduje řádně podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
4. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při posuzování účelnosti vycházel soud z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013, který shrnul dosavadní praxi v nálezech Ústavního soudu ve vztahu k nákladům řízení České televize ve sporech o zaplacení televizního poplatku. Ústavní soud uvedl, že činnost žalobkyně je specifická v tom, že je v převážné míře financována právě z televizních poplatků (jejich výnos pokrývá cca 90 % nákladového rozpočtu žalobkyně). Agendu televizních poplatků žalobkyně sama spravuje a je jistě správné, aby si žalobkyně vzhledem k těmto příjmům z televizních poplatků správu spojenou s výběrem poplatků zabezpečovala sama. Pokud pak předává následně zpracovanou agendu k vymáhání advokátní kanceláři, vytrácí se racionální smysl právního zastoupení advokátem, neboť nelze očekávat uplatnění do této míry specializovaných znalostí, kterými by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. [příjmení] výjimku, která by si vyžadovala speciální zastoupení advokátem, v tomto sporu soud neshledal, jedná se o běžnou typovou žalobu na zaplacení nezaplacených televizních poplatků za výše uvedené období. Vzhledem k tomu, že se dle názoru soudu nejedná o účelné uplatnění nebo bránění práva byla žalobkyni přiznána náhrada pouze za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.
5. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.